ArboGard

Kompostování

 

Dobrý den milí čtenáři Soutoku. Zdravím Vás v letním čase při čtení Listu nejen o listech. Dnes bych se s Vámi ráda podělila o poznatcích o kompostování. V článku zmíním klasické zásady, estetické hledisko, i moderní poznatky o kompostování.

 

Proč kompostovat?

Je zbytečné třetinu i více směsného domácího odpadu likvidovat, když může posloužit k obnově půdního fondu. Půda je dynamický živý systém a kompost ji vylepšuje hned v několika rovinách. Kompostováním navracíme energii zpět do půdy. Kompost v půdě dlouhodobě zabezpečuje rostliny důležitými živinami, regeneruje narušené půdy a podporuje život v půdě.

Kompost zlepšuje zpracovatelnost půdy a vylepšuje její fyzikální vlastnosti: zvyšuje sorpční schopnosti lehčích půd, nakypřuje utužené a těžké půdy, může redukovat choroby rostlin i působení škůdců, snižuje kyselost půd a stabilizuje hodnotu pH.

Kompost dále zvyšuje vodní jímavost a vodní kapacitu půdy, snižuje vodní erozi na svazích, snižuje spotřebu vody, zabraňuje vysychání půd. To je důležitá vlastnost, ke které se ještě v širší souvislosti vrátím v závěru článku.

 

Co do kompostu patří a co ne?

Stručně řečeno patří do kompostu organický odpad. Je ale třeba vědět, že něco do kompostu nepatří a že je velmi důležitý poměr jednotlivých druhů odpadu pro získání kvalitního kompostu.

Nejprve tedy co ano: Zahradní odpad, posekaná tráva, listí, odřezky z keřů a stromů (rozřezané, příp. nasekané), skořápky od vajec, odpady z ovoce a zeleniny, kávová sedlina, zbytky čaje, sláma, seno, hobliny.

Teď co ne: zbytky jídla a potravin, plevel nesoucí semena (ptačince, kopřivy, peťour, atd.), plevel s kořeny (např. svlačec rolní, bršlice), zahradní odpad obsahující choroby rostlin (spála, plíseň, nápadné tlení atd.), rostliny ošetřené insekticidy.

A nakonec důležitý poměr složek: převažovat by měly, ideálně v poměru 2:1 až 3:1, uhlíkaté složky, tedy dřevitá hmota jako například štěpka či listí z loňského roku. Už jen proto se vyplatí při úklidu zahrady schraňovat i zbytky dřevin a připravit je ke kompostování, aby bylo posekanou trávou čím prokládat.

 

Správné místo a správná konstrukce kompostu

Kompost by měl být chráněn před prudkým sluncem a větrem, nejlépe se mu daří v polostínu. To se pozitivně projevuje na procesu rozkladu: žížaly, svinky a mikroorganismy se tam cítí obzvlášť dobře a kompost méně vysychá.

Důležité je mít minimálně dvě komory kompostu. Tedy pro ty, kteří používají plastové kompostéry – je potřeba si pořídit alespoň dva. Po naplnění jedné komory je totiž nutné obsah promísit a přemístit do další komory. Kompost se tím okysličí, což je pro jeho dobré zrání důležité. Praktické je mí i třetí komoru, ve které je již hotový kompost, který odebíráme.

Z mého pohledu je i důležité umístění kompostu z hlediska úpravy zahrady. Kompost, plný rozkládajících se odpadků v zahradě ruší a proto patří mezi naše hlavní úkoly výběr vhodného a nenápadného místa pro kompost.  Kompost lze maskovat výsadbou keřů nebo živým plotem. Blízkost stromů zastiňuje zrající kompost a zároveň udržuje potřebnou vláhu. Měl by být tedy spíše v odlehlém koutě zahrady, ale musí k němu vést cesta dobře sjízdná kolečkem.

 

Co je třeba s kompostem dělat, aby správně vyzrál?

Už jsme zmínili dodržování správného poměru tzv. „zeleného“ a „hnědého“. Druhou důležitou věcí je přiměřená vlhkost kompostu. Je-li kompost příliš vlhký, dostává se do něj málo vzduchu. Hrozí pak hniloba. Kompost musí být provětrán a přenesen na jiné místo. Je-li kompost příliš suchý, vyvíjí příliš mnoho tepla. Proto, pokud je kompost příliš suchý, je třeba jej zalít. Při vytrvalých deštích je lépe kompost zakrýt.

Přerovnání kompostu je nejlépe udělat v raném létě. V tuto dobu už totiž přestává sloužit jako zimní obydlí a líheň mnoha užitečných živočichů. Při přerovnání kompostu na jiné místo se vrství materiál z okraje směrem dovnitř a zevnitř směrem ven. Dojde tím k provzdušnění hromady a promíchání vrstev a tím pádem k lepšímu zetlení všech složek.

Pokud se nám podaří uložit na kompost najednou větší množství hmoty, dojde rychlým rozkladem k tzv. horké fázi, která trvá několik dní. Hromada se při ní zahřeje na asi 50 °C. Tento proces se nazývá hygienizace, protože se při ní zničí semena plevelů a zárodky chorob. Takovým kompostem si pak nezaplevelíte ani zeleninový záhon.

Kompost můžete osadit rostlinami jako jsou tykve, cukety nebo okurky. Listy vytvoří ochranu před letním sluncem, a pokud bude osázen, určitě nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje zalít. Při osazování se musí do kompostu udělat jamky a vyplnit je zeminou, aby měly rostlinky pro začátek oporu a výživu.

 

Použití kompostu

Kompost je ideální jako hnojivo pro nejsvrchnější vrstvy půdy, nehodí se však jako spodní vrstva pro pěstování, protože je příliš bohatá na živiny. Pomocí prohazovacího síta můžete vzniklou kompostovanou zeminu ještě dodatečně prosít. Zbylé hrubé zbytky lze vrátit do kompostu. Kompostovaná zemina se poté rozmístí na zahradě a jen lehce zahrabe. Při smíchání se zeminou a pískem vytvoříme dobrou zahradní zeminu pro všestranné použití.

 

 

Aktuální význam kompostu pro půdy

V důsledku dlouholetého používání průmyslových hnojiv místo organických (jako je kompost) ztratila půda do jisté míry schopnost absorbovat vodu. Dešťová voda tak rychle odchází do vodotečí a tím způsobuje bleskové povodně. V médiích se objevila zpráva, že bude vládě předložena novela zákona o povinnosti obcí třídit bioodpad. Kompost, který se tak vyrobí, by mohl zlepšit stav půdy na polích, aby mohla lépe zadržovat vodu. Země by tak lépe odolávala přívalovým dešťům, pole by netrpěla erozí.

 

Věřím, že v Davli a okolí má většina z Vás vhodné podmínky pro kompostování a kompostuje. Přesto jsem chtěla hlavní zásady připomenout a hlavně vyzdvihnout jeho význam. Kdybyste chtěli Vaše konkrétní zkušenosti či pochybnosti ohledně kompostování konzultovat, neváhejte mě kontaktovat na jitka.emlerova@arbogard.cz, ráda Vám poradím.

Přeji Vám krásné a lehké letní dny a v příštím čísle na shledanou.

Jitka Emlerová, DiS.