Kvítky na tom správném místě
Zdravím čtenáře Soutoku v rubrice nejen o
listech. Dnešním tématem budou tedy spíše květy, nebo kvítky, jak je
v názvu článku. Budu psát o trvalkách a to jsou rostliny někdy
s květy drobnějšími nebo i nenápadnými, někdy ale pořádně velké rostliny, třeba i ke dvěma
metrům, a nebo rostliny s velkými květy.., prostě všehochuť.
Když se vybere správná trvalku na dobré místo,
bude nás těšit léta a navíc téměř bez práce. Potřebuje třeba jen na jaře sestřihnout
a pohnojit…
Co byste
řekli moderní jednotné trvalkové úpravě okolo davelské vltavanské kotvy?
Představu bych měla, na konci článku Vám jí představím.
Co tedy spojuje tak pestrou škálu rostlin,
kterou označujeme jako trvalky nebo pereny? Nejsou to dřeviny, tedy na zimu
nadzemní část odumírá (výjimky jsou v rostlinné říši vždy a tak jsou i
stálezelené a polodřevitéJ)
řekněme tedy, že jsou to bylinné rostliny. Na svém stanovišti žijí více let,
tím se liší od letniček a dvouletek, které se množí semeny a pokud s mini
pracujeme v zahradách nebo nádobách musíme je stále znovu vysazovat.
V současné době jsou trvalky
v okrasném zahradnictví a sadovnictví „v kurzu“, a to nejen
v rodinných zahradách, ale i ve městech, sadech, u moderní architektury. Je
to především kvůli nižším nárokům na údržbu, která je pochopitelně velmi drahá,
ale i kvůli přirozenějšímu vzhledu a velmi široké škále charakteru rostlin. Tak
záhony trvalkových směsí nahrazují původní tulipánové, maceškové a afrikánové
lány v parcích a třeba i zámeckých zahradách. Je to milá změna, i když
nemám nic proti tulipánům, maceškám a snad ani proti afrikánům.
Pro dosažení dobrého efektu je potřeba trvalky
na dané místo správně vybrat a správně osadit. Jak na to?
V přírodě
rostou pereny na všech možných místech od rybníků, přes lesy až na skalní
útesy. Podle toho se rozdělují na tak zvané stanovištní okruhy, které nám
pomáhají při výběru vhodných druhů na určité místo. Můžeme tak dobře osadit
zcela zastíněnou a vlhkou část pozemku za domem, kde je tráva k ničemu a zbytečně
tam zajíždíme sekačkou (waldsteinie, barvínek) a nebo střešní zahradu,
rozpálenou plochu na slunci a větru, která s trvalkami umí rozkvést a
třeba i zavonět (pažitka, mateřídouška).
Několik stanovištních okruhů pro příklad: les,
okraj lesa, volné plochy, skalní step, okraj vody, voda.
Další důležitou otázkou je, jak trvalkovou
výsadbu založit, aby mladé rostliny prosperovaly a aby nebylo třeba neustále
plít. Řešením je mulčování. Nejčastěji se používá mulčovací kůra, ale lze
použít i štěrk, třeba ve výsadbách okrasných trav apod. Nově založené trvalková
plocha působí trochu chudě, ale cílem je hustý porost rostlin jednoho nebo i
více druhů, který prosperuje na daném místě léta.
Pro navnadění
uvedu několik příkladů použití trvalek:
Stinný kout
zahrady s pozadím keřů je možné osázet kosatci, bohyškami, poměnkovci,
čechravami, bergénií, na okraji takového koutu může kvést zběhovec či sasanky.
Na výsluní
například na okraji terasy ve svahu nám můžu dělat společnost například levandule,
hvozdíky, plamenky, šalvěj, izop, a z nich může vysokým květem občas
vykouknout šuškanda, pivoňka nebo stračky.
Pod stromy,
kde se špatně daří trávě, mohou být celé plochy kakostů, barvínku nebo škornice
a třeba i ostrůvky konvalinek.
V širších
zpevněných plochách u moderní výstavby budou dobře působit kombinace okrasných
trav.
A trvalkové
osázení davelské kotvy?
Celou plochu
bych osadila šantou (nepeta fasenii), je to levandulově modrá trvalka rostoucí
v polštářovitých trsech a kvetoucí od května pět měsíců v roce jemnými
květy. Pěkně by se hodila k blízké
bříze a ve vánku by třeba evokovala vlnící se hladinu řeky. Celá plocha by
působila jednotněji, přehledněji, získala by si svůj prostor a důstojnost,
zvýraznila by se.
Kdybyste měli namysli nějaký další kousek,
který by mohly zdobit trvalky a nevíte si rady, budu ráda, když se na mě
obrátíte. Můžete mě oslovit prostřednictvím redakce nebo rovnou na adrese jitka.emlerova@arbogard.cz.
Ať Vám radost trvale kvete a v dalším
čísle Soutoku na shledanou.
Jitka
Emlerová, DiS.
Žádné komentáře:
Okomentovat