Rostliny v nádobách
Dobrý den čtenáři Soutoku. Dnešní List o
listech bude o pěstování v nádobách, tedy o rostlinách v květináčích,
truhlících, vědrech, vázách atd.
Myslím,
že rostliny, květiny, stromy a keře sázíme do nádob, abychom si je nějak
přiblížili. Můžeme je pak třeba vzít do ruky, mít doma nebo na terase, přenést
ze zimy, někomu darovat..
Je to vlastně skvělé, že to jde. A
v nádobách lze opravdu pěstovat snad všechny rostliny a květiny.
Nejdůležitější je respektovat nároky dané rostlinky co se týče světla, tepla, vlhkosti a zálivky. To není vždy snadné.
Klasickým příkladem je skupina tzv. středomořských rostlin (oleandr, oliva), potřebují
být v létě venku, ale naši mrazivou zimu musí přečkat ve světle a chladu
tak 0 - 10°C. Kdo
nemá zimní zahradu, těžko takové místo ve svém domě najde.
Způsobů použití rostlin v nádobách je
opravdu široká škála. V kuchyni na okně můžeme mít bylinky, různě po bytě
pokojové rostliny – ty jsou mimochodem většinou původem ze subtropických
oblastí a tak v místnostech některé trpí suchým vzduchem – na balkonech a
terasách je možné v truhlících nebo větších nádobách pěstovat ledacos a
takzvaná mobilní zeleň zdobí veřejné prostory, náměstí, prostranství, okolí
reprezentativních budov – o Davelské mobilní zeleni se zase zmíním
v závěru článku – v nádobách jsou vlastně i exotické stromy tvořící
interiéry velkých nákupních center nebo stromy a další rostliny na střešních
zahradách.
V čem
bývají nejčastěji úskalí při takovémto pěstování rostlin?
Jak
už jsme řekli, především v dodržení přirozených podmínek. A pak nejčastěji
v zálivce. V ideálních podmínkách potřebuje květina, nebo i strom,
jen málo – občas zalítJ
a možná někdy přihnojit. Ale jak často je to občas? To je nejčastější otázka
mých klientů o kontejnerových rostlinách. Není na ní nikdy jednoznačná odpověď.
Jedině snad: „podle potřeby“, což většinou nikoho neuspokojí. Potřeba rostliny spočívá v tom,
že její kořeny potřebují jak pít, tak také dýchat. Když jí dopřejeme obojí,
bude to dobré. Nejlépe toho dosáhneme, když rostlinu pořádně zalijeme, až když
je bal chvíli sušší. Já zalévám svoje domácí rostlinky, až když trochu
povadnou.
Ještě méně pravidelná je zálivka rostlin
v květináčích venku. Někdy zalévá po delší dobu jen déšť, jindy musíme
zalévat denně. Jak to tedy shrnout? Rostliny
je třeba pravidelně kontrolovat, ale zalévat, jen když je to potřeba.
Čím větší máme nádobu nebo květináč, tím déle
můžeme nechat rostliny bez dozoru – zásoba vláhy je větší. Péči v tomto
směru mohou usnadnit různé samozavlažovací květináče. Já je tedy nepoužívám,
často dělají situaci se zálivkou spíše složitější. Zase jde především o to,
najít si režim, který vhodně zajistí kořenům vzduch i vodu. Lepší variantou
jsou profesionální substráty, ale to už je pro širší pojednání.
Často také diskutuji o použití květináčů
s otvorem ve dně a podmiskou versus zasazení rostliny rovnou do obalu -
květináče bez otvoru. S podmiskou
se snadněji vyhneme přemokření (i když setkala jsem se nedávno i tady
s uhnilými rostlinami), na druhou stranu podmiska nikdy nevydrží dlouho
pěkná, bývá zaprášená a potažená zaschlým kalem a vysráženými solemi – nic moc
pro parádní interiér. Doporučuji tedy nádoby bez podmisky, vyřešit drenážní
vrstvu a zalévat citlivěji. Jde to.
Kde to ale nejde je venku. Tam by vydatnější
déšť rychle rostliny zahubil. Odtok přebytečné vody je tu nutný. Je lepší, když
je trochu výše než úplně na dně (to jsou například ty výstupky dovnitř
truhlíků, které lze proděravět), pokud máme v dekorační nádobě – třeba
dřevěné- pěstební vložku, můžeme ji proděravět několik centimetrů nad dnem, na
jejím obvodu.
Je to snad nekončící řada štelování.., přitom
někteří lidé mají cit pro rostliny a rostou jim a kvetou i
v nepochopitelně chudých a jednoduchých podmínkách, třeba je to i o jiném
vlivu než vodě a výživě, ale o tom třeba zase jindy.
Já bych se v závěru chtěla na celou
situaci ještě podívat s odstupem. Co
dělá rostlinu v nádobě krásnou?
Přiměřenost
ke stanovišti – velikostí, tvarem, vzhledem.
Nádoba
– kvalita, velikost, povrch.
Zdravý
vzhled rostliny, uspořádaný tvar.
Upozorňuji
často na to, že hlavní investicí je zde nádoba, pak teprve rostlina. Skvělé
designové květináče jsou dominantou místnosti, i když jsou v nich
„tchýniny jazyky“, ale i s levnějšími můžeme udělat parádu. Měly by barevně
ladit s prostředím a být všechny v příbuzném vzhledu, stejné, nebo
v doplňujících se odstínech a velikostech nebo jinak vtipně ladící
dohromady.
A malá poznámka k Davelké mobilní
zeleni.. myslím, že s modernějšími květníky před úřadem i školou by se
městys vyhoupl o několik desetiletí výšeJ. Modernější osázení není ani tak
nutné, taková pestrost menšímu městečku ještě sluší.
Pokud řešíte nějaké otázky ohledně pěstování
rostlin v nádobách nebo se na to teprve chystáte, můžete se na mě obrátit,
ochotně Vám poradím či pomohu. Můžete mě oslovit prostřednictvím redakce nebo
rovnou na adrese jitka.emlerova@arbogard.cz.
Přeji Vám pěkné letní dny a v příštím
čísle nashledanou.
Jitka
Emlerová, DiS.
Žádné komentáře:
Okomentovat